Když jsem se dozvěděl o prvním Homefrontu, hned jsem si vzpoměl na film z roku 1984 Rudý úsvit s  Patrickem Swayze a Charlie Sheenem, ve kterém Korea obsadila USA. Ti, kterým se podařilo prchnout do hor, založili odboj, aby si své území vybojovali zpět. A jelikož jsem byl s filmem spokojený, těšil jsem se i na hru. Hra sice nekopírovala film, ale pointa zůstala stejná. Přiznám se, že dnes si už první díl moc nevybavuji, nicméně jsem byl hrou velmi překvapen. Není tedy divu, že jsem si druhý díl nemohl nechat ujít.

Začátek beze zbraně a následný tutorial se mi zdál trochu slabší. Ovšem po tom, co vám členové odboje svěří první kvér a vy si zastřelíte svého prvního korejce, se hra stává konečně zábavnou. Likvidovat nepřátele jde mnoha způsoby. Hlasitě, tiše, na dálku, z očí do očí atd. Musím vyzdvihnout nápad v podobě RC autíčka, na které jdou přimontovat výbušiny, hackovací nástroje i miny v podobě plyšového medvídka. Zbraně jde různě modifikovat a tak je vlastně jedno, že můžete mít pouze 2 na probíhající misi. K tomu granáty, miny a molotovy. Hra nabízí možnost rekrutovat až 4 členy odboje, většinou moc nevydrží a někdy se pletou pod nohy a překáží, ale i tak jsou alespoň malou pomocí a někdy se díky nim dostanete z na první pohled beznadějných situací. Vybíráním  skříněk a popelnic si přijdete na menší obnosy peněz, které se hodí na zakoupení modifikací zbraní a vybavení. Po mapách se  lze přemisťovat kromě chůze i pomocí různě rozmístěných motorek. Pro splnění některých misí je dokonce nutnost jich využít. Při osvobozování USA se mi vyplatilo nejdříve obsadit  majáky, aby se pak odkryla mapa s dalšími obsaditelnými pozicemi. Na těchto pozicích jsou občas rozmístěny plakáty, na kterých je zobrazena nepřátelská technika a její slabá místa.

I když hra má v globálu nižší hodnocení, neviděl bych to tak tragicky. Hratelnost je dobrá i když má spousta hráčů výtky ke krátké kampani. Podle mnohých jde Homefront: The Revolution dohrát za cca 13 hodin. To je ovšem čas za který si hru prostě nejde vychutnat. Sám jsem v ní strávil 43 hodin a obsadil všechny možné kontrolní body a stanoviště. Prošmejdil každý kout, skřínku a popelnici, jen aby byly finance na vylepšení vybavení a tolik potřebné lékárničky.

Co se týče grafiky, tak není co vytknout. Je to svižné, pěkné a hardwarově nenáročné. Hudba poslouchatelná a snad jen občas neseděl zvuk povrchu po kterém jsem se zrovna procházel. Např. když jsem vběhl do kaluže, tak to občas nečvachtalo.

Celkově se mi hra líbila a s klidem bych ji doporučil raději odrostlejším hráčům, snad už jen díky vulgárním výrazům. Ale bez toho by to prostě nebylo ono a vyprávěný příběh by nebyl tak emotivní. Filmové sekvence se doplňují s hraním a vznikají tím zážitky, kvůli kterým stojí za to strávit čas před monitorem.

( Systémové požadavky )